Vlasy.

20. června 2015 v 23:11 | M.
Ostříhala jsem si vlasy.

Taková maličkost. Avšak já si je ostříhala nakratičko. Na krásné dva-tři centimetry. Čtyři, když utekly dost daleko od stříbrných nůžek. Mnohem víc, když byly afinou. Přece se nevzdám své patky neustále mi padající do brýlí.

Připadnu si jako Natalie Portman ve V jako Vendeta. Byť ona tedy neměla vlasy žádné. A připadnu si mnohem víc svá než vlastně kdykoliv před tím. Nesvázaná neposednými vlasy, s kterými jsem se stejně nikdy nedokázala domluvit. Volná. Vyprostěná z předsudků. Ženy přece mají mít dlouhé vlasy. Vlnité vlasy. Krásné vlasy. Vlasy jsou znakem ženskosti.

Cítím se najednou sama sebou. S vlasy jako by zmizely závazky vůči společnosti. Právě to, jak má člověk vypadat, jaký má být, co říkat a co nedělat. Jsem teď nějak mnohem víc svá. I přes ty otázky.
Ne. Nevsadila jsem se. Ne. Nejsem nemocná. Ne. Není mi to líto. Ne, Nebála jsem se, jak to bude vypadat. Ne. Netěším se, až mi zase dorostou. Ne. Díky.

Vlasy. Taková maličkost a jak to člověku napraví pošramocenou duši.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Buďte první mezi svými přáteli, kterým se to líbí. | 25. července 2015 v 13:55 | Reagovat

sama?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama