25. prosince 2012

25. prosince 2012 v 22:06 | Mar-yeah
Den jako každý jiný. A nebo ne? Nebo je vlastně a ve skutečnosti úplně jiný než všechny ostatí. Jistě, je to svátek, je to den klidu a míru. Jsou to Vánoce. Je to dnešek. Je to chvíle poznaného štěstí. Já vím, že vás to musí všechny štvát. Ty nekonečné výlevy absolutního štěstí. Nádherného rozpoložení mysli, uslzených očí a usměvavé tváře. Ale ono to někdy prostě nejde jinak.

Seděla ve vlaku a opírala se čelem o chladné sklo. Nebylo to nic moc, když vlak drncal po zmrzlých kolejích. Uháněl zasněženou krajinou, za oknem nebylo vůbec nic vidět. Jen tma a osvětlený padající sníh. Vítr foukal jako zběsilý. Bylo zkrátka nádherně - pro toho kdo seděl za oknem.
Věděla, že je to jen iluze. Iluze krásy i štěstí i radosti i lásky. Ach bože jak krásná je to iluze. Třeba nikdy neskončí. Tak znělo její vánoční přání. Třeba bude takhle krásně až do konce věků. I když ten konec jsme nějak přežili.

Není to dnešek, není to realita a není to iluze. Jsou to mé zmatené myšlenky psané zběsilými prsty. Je to výplod vánoční fantazie. Ještě že přijde až zase za rok.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 45 | 30. prosince 2012 v 23:45 | Reagovat

pokud jde o stav objektem vyvolaný, tak v tom maj prsty všichni tři a snad rádi jahodovou zmrzlinu, na kterou byla v létě dlouhá řada, anebo se ILUZE dívá oběma směry a ten stav vyvoláváš ty sama a za oknem se FAKT předváděj

2 65 | 23. ledna 2013 v 2:11 | Reagovat

připadám si, jako bych v tom VLAKU jel sám a zároven se díval z druhé strany, a dovnitř nesměl.

3 7 | 23. ledna 2013 v 2:12 | Reagovat

a to první, prosím, smaž. nepovedlo se

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama