Summer

26. července 2012 v 22:35 | Mar-yeah |  From my life
Mé prsty stávkují. Mají toho totiž příliš mnoho. Chtěli by napsat vše, ale raději nenapíšou nic. Jsou lehce ztraceny ve všem novém. Stejně jako já.

Po dvou týdnech v lese jsem se stala skautkou. Se vším všudy. Nikdy není pozdě začít s čímkoliv. Byly to jedny z nejkrásnějších dvou týdnů mého života. A to nehledě na to, že nikdy nic není věčně.

Kdesi v mé hlavě sedí malá holčička, tiskne k sobě velkou plyšovou ovci a směje se tak, že jí z očí tečou slzy. Pevně se drží a nepouští a hrozně se směje. Pak přestane, zaboří svou usměvavou tvář do plyšové vlny a potutelně se usmívá. Neřekne ani půl slova, ale každý kdo ji vidí, ví, co se té malé slečně právě stalo.

Doufám, že už se nikdy nepřestane smát. Věřím v to.

A Praha je krásná, když nic nemusíte a všechno chcete. Nehledě na to, že je ošklivo. Celý svět se totiž směje, když mu ukážete radostnou tvář.

Že už nikdy nic nestihnu? To je běžný stav. Že se mám nejkrásněji za svůj krátký život? Vím. Nevzdám se. Napořád už to tak zůstane. Proč? Protože chci a protože miluji a protože věřím, že láska a život jsou mocnější než smrt a nenávist.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Pentilka | Web | 16. srpna 2012 v 14:32 | Reagovat

Pěkný blog ;) hezky se to čte.. možná by se ti líbil i můj http://koutkemoka.wordpress.com/

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama