17. 6. 2012

17. června 2012 v 22:24 | Mar-yeah
Protože sedmnáctého června jsem ještě článek nenapsala.

Abyste věděli. Abych já věděla (protože zas budu jednou vzpomínat). Jsem šťastná. Nikdy jsem asi nebyla tak moc šťastná. Jsem šťastná protože nechci nic. Protože když nechci nic, tak mám všechno. A já vážně mám všechno. Všechno, co si jen může člověk přát a především to, co si můžu přát já.

Už jsem to tady kdysi rozebírala. Svou definici štěstí, absolutního štěstí. Ano. Vždycky je něco špatně, nějaká blbost. (Třeba, že mě hrozně bolí ručičky.) Ale tak Bože lidi, nemůžete mít zas úplně všechno. To by pak nebyla země, ale nebe a byla by to asi děsná nuda. Podle mě je vlastně Ráj opravdu na Zemi, ale o tom zas jindy...

Jsem totiž kvalitně unavena, to se musí nechat. No jo, když se na starý kolena člověk přidá ke skautu, čekají ho jen ty nepříjemný povinnosti. To neznamená, že mě to nebaví. Kvůli těm lidem a kvůli sobě, strašně si to užívám.

Dobrou noc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 98.00 | 18. června 2012 v 21:47 | Reagovat

dětcka z tebe musej mít radost, pul bodu za toho Boha jednoho a hned v druhym článku jinýho

2 Aailyyn | Web | 7. července 2012 v 19:21 | Reagovat

Hodně je štěstí taky o prioritách. O tom, jaké jsou a jestli vůbec nějak jasně stanovené jsou. To, že si teď uvědomuješ, že až na nějaký maličkosti je to ok, ale to zásadní je prostě v pořádku.

3 Bronka | 9. července 2012 v 21:29 | Reagovat

jukněte na blog www.simspab.blog.cz

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama