Květen 2012

Rock'n'roll baby!

5. května 2012 v 22:08 | Mar-yeah |  From my life
Seděla na houpačce. Smála se. Slunce zapadalo. Houpala se. Na rukách se jí blýskaly náramky. Hnědé vlasy skrývaly sluchátka v uších. Leskly se na slunci. Dokonalý obrázek. Námořnické tričko. Bílé tenisky. Černé kraťásky. Ach bože, dokonalost sama. A co teprv ten smích.

Nepřehlédli jsme něco? Ach ano.

On stál za ní. Strašně krásně se smál. Slunce dělalo z jeho vlasů zlaté klasy. Modré oči se usmívaly. Bílá košile vlála ve větru. Houpal ji čím dál výš. Křičela ať přestane. Ale pořád se smála. Pořádně se do toho opřel, až skoro vylítla z houpačky. Zapištěla.

A v tu chvíli už stál na druhé straně s otevřenou náručí. "Skoč!" křičel a smál se. "Né! Bojím se!" pištěla. Věděla, že skočí. A pak, v bodě zlomu se všechno změnilo. Vyskočila. Bílé botky se dotkly trávy. Vletěla mu do náruče. Smích. Objetí. Láska.

Slunce zapadlo. Svět zčervenal. Leželi na trávníku. Usmívali se na sebe. Vděční, že prostě a jednoduše jsou. Nikdy nebyli štastnější. Ten pocit se nedá popsat. Jako když zmizí všechny starosti. Všechno se dá vyřešit. Není krásnější věci než držet druhého. Věřit mu. Milovat ho nade všechno. Neexistuje nic víc. Já vím.

Možná jednou vymyslím, jak ten stav popsat. Možná taky ne. Je to jedno. Kdo ho nikdy necítil. Nepochopí. A kdo ho cítil. Nepotřebuje ho popisovat. To jen my blázni.