Duben 2011

Prostě protože

1. dubna 2011 v 23:28 | Mar-yeah |  From my life
Lom.

Zase a znovu, mé magické místo, má inspirace, můj strach a má radost. Tma a dvě svíčky. Údajné bezvětrno, které mi neustále zabíjí malé plamínky. Hudba a ticho, teplo, odporné osminohé stvůry pletoucí své domovy.
A najednou světlo. Skály se rozzářily oranžovým světlem, voda se zaleskla a ozval se hluk. Poprvé v životě jsem se zamilovala do Českých drah. Poprvé v životě jsem viděla, že ty vysoké obrovitánské lampy nejsou jen na okrasu. A lom se proměnil v nádhernou hrů světel a stínů.

Já a mé svíčky. Hvězdy na nebi. Svítící stožár. Zmatená lokomotiva jezdící tam a zpět. A nikdo a nic víc neruší můj tichý zpěv.

Nádherný zážitek čisté krásy. Něčeho neobvyklého, neviděného, dosud nepoznaného.

Já vím, že píšu zmateně a nesrozumitelně, ale vzdávám se svého dětství. Teda vzdala jsem se toho právního. :) A tak se to snažím nějak kompenzovat.
Měla bych tu přejmenovat některé rubriky. (Už přeci jen věkem více nebudu puberťačkou.) Ale snad mi prominete, když jí v srdci zůstanu. Už mohu pít, řídit, kouřit, mít děti, vdávat se a koukat na porno. Ale to, že mě taky můžou zavřít, ze mě ještě nedělá nikoho rozumnýho a spolehlivýho. A vůbec, dospělí vůbec nejsoutak vyrovnaní, jak jsem si ve své pubertě myslela.
A víte co? Stejně mi v duši pořád bude mých krásných 15, 16 nebo 17 let. Tak není ten konec vlastně úplně o ničem?