Smutnění podzimu...

25. října 2010 v 21:42 | Mar-yeah |  From my life
Uklidňující tóny klavíru... Neschopná vnímat svět...

Honí se mi hlavou myšlenka, že jsem nemocná. Nevyléčitelně. Projevuji se všemi příznaky a léky na tuhle nemoc jsou jen snem bláznů a alchymistů. Kdokoliv se touto nemocí nakazí, zemře. Vyjímky neexistují, nejsou tu žádná zázračná uzdravení. Nemám naději na spásu.
Má diagnóza je jednoduchá... Život.

Honí se mi tedy hlavou pekelně depresivní myšlenky.
O smrti a o spáse.
O lásce a o kráse. 
Co je konec života.
Nekonečná nicota.

"Co se ti stalo? Vypadáš smutně." .. "Maruško, jak ti je? Poslední dobou vypadáš smutnějí než já." .. "Slečno, jste v pořádku?"
Rain_by_GhostlyGoblin.jpg
Nekonečné otázky. Nekonečné chybné odpovědi. Mnozí si přivlastňují můj smutek. Zvlášť někteří si egoisticky domýšlejí zásluhu na rozpoložení mé mysli. Skoro se kvůli tomu směju. Skoro...

Jsem smutná, to přiznávám. Ale proč? To sama nevím. Kvůli tomu, že listí znovu opadalo. Že nebe pláče a slzy stékají po okenní tabuli. Že jsem sama sebou a přesto ne, tím kým dřív. Že je lidská blbost nesmrtelná. Že moje srdce buší tišeji než kdy dřív...

Až napadne první sníh. Až vykoukne první sněženka. Až se stromy zazelenají životem. Až ochutnám první letní jahody. Až mi do očí zasvítí první letní slunce...
Až přijde čas.

Nic nebude jako dřív...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Klárka | Web | 26. října 2010 v 16:46 | Reagovat

Život je jako horská dráha, někdy jsi nahoře a pořád se směješ, někdy jsi dole a tak neskutečně smutná... Prostě to k tomu patří... Držím palce, aby jsi brzo měla chuť se smát!

2 Peťka :) | Web | 26. října 2010 v 20:27 | Reagovat

momentálně mám hodně podobnou náladu... prostě je divná doba, počasí... všechno. už aby to bylo za náma, protože z toho začínám blbnout. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama