Aktuálně

26. dubna 2010 v 22:20 | Mar-yeah |  From my life
Přála bych si přestat nostalgicky vzpomínat... Nevím asi mám důchodcovský syndrom všechno z přítomnosti porovnávat s "lepší" minulosti. To že jsem musela taky řešit problémy (mnohdy větší než ty co mám teď) nějak pomíjím a vzpomínám jen, jak to bylo krásný když...

Do háje není mně přece 70 ale 17!

Tak co se děje teď? :) Pořád chodím na brněnskej gympl, kterej mě štve čím dál víc... Každej čtvrtek chodím do kreslení, kde si to pořád báječně užívám :) Ale už nechodím tančit... Nechci to moc řešit, ale z části je to kvůli tomu, že nemůžu sehnat partnera a z části protože už jsem si zkusila, jaký to je tančit v krásných šatech, pod světly reflektorů a před spoustou lidí :) a vážně jsem si to užila, nebála jsem se jako dřív. Možná nebudu ta nej tanečnice, ale ten pocit radosti z tance už ve mně nejspíš zůstane... :-)
S Nikouškem :)
Asi největší změna? K té potřebuju trochu minulosti ;) Nikdy jsem nebyla kaličskej typ, ta co chodí každej víkend na akce apod. Spíš naopak, páteční a sobotní večery jsem trávila u knížek, filmů s přítelem, na vycházkách nebo tak... Jenže život je změna a přesně tenhle ten typ se ze mě stává. Nejsem si jistá, jestli jsem ráda nebo ne, každopádně ale vím, že od 17. prosince 2009, kdy mě poprvé Nikoušek vytáhl na akci (tenkrát závěrečnou prodlouženou druhé skupiny) jsem ušla dlooouho cestu. :) Zalíbily se mi čochy (pro pražáky zábavy :D) a tak teď chodím o víkendech kalit :)

Nevím, kdy se vě mě zlomil ten absolutní odpor k alkoholu, ten pocit, že ze mě dělá jen pitomce. Ale i to že se zlomil, neznamená že zmizel. Pořád jsem si nezvykla na ten pocit, kdy se ráno probudíte a nejste si tak úplně jistí, co vlastně...
Aby jste si nemysleli, že je ze mě ta největší alkoholička... :) Čochy, který mi ještě nedávno nic neříkaly, mi teď daly spoustu nových a úžasných lidí. A daly mi Niki, ve které jsem našla tu nejúžasnější hláškařku, úletářku i oporu do těch těžkých časů...
S Nikouškem :)
Nečekám, že mi tahle fáze vydrží až kdo ví do kdy, že bych snad každej víkend někdy byla a popravdě jsem (i ze zdravotních důvodů :D) ráda. Stejně si myslím, že tohle by si měl každej zkusit, alespoň aby si popřípadě řekl "tohle není nic pro mě". Ještě před půl rokem bych tuhle větu řekla já, dneska bych lhala...

No... Asi je to dost zmatenej článek, ale já si sama ještě nejsem jistá, kdo vlastně právě teď jsem :D Takže jednoduše

Forever Your Mar-yeah
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Niki | 26. dubna 2010 v 22:24 | Reagovat

No jasně, je to tadýýý !! xD
Maroušku ♥ .. ty víš :-* bez tebe už ani krok.

2 Agnethe | 27. dubna 2010 v 15:48 | Reagovat

já měla nejvíc kalící období v tanečních, děs :D ale naučila jsem se pít a ted mě jen tak něco nepoloží, ikdyž frekvence akcí už neni taková .. a nejradši chodím na vesnický zábavy s rodičema někam, kde mě nikdo nezná :D

3 Lucka | Web | 28. dubna 2010 v 17:30 | Reagovat

Jojo...n že bych byla nějakej kalič, ale teď hodně šprtám na maturu, ana tyhle společenský únavy už tak nějak nezbývá čas...ale už se těším, až bude po a někde se pěkně zrupu :D

4 Y=!i@ | Web | 7. května 2010 v 22:41 | Reagovat

...♠...

5 Peťka;) | Web | 11. května 2010 v 20:37 | Reagovat

podle mě si touhle fází projde asi většina lidí... i já mám tohle období za sebou. dokázala jsem být s kámoškou na diskotéce každý víkend... ale časem všechno omrzí a většina se vrátí to starých kolejí... ;) každopádně ty si tohle období užívej, protože je super ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama