Květen 2009

Mar-yeah...

30. května 2009 v 11:39 | Mar-yeah |  Filosofie jedné slečny
Byly doby, kdy jsem psát nemohla neboť jsem neměla inspiraci...
Byly doby, kdy jsem psala i ty největší hlouposti...
Byly doby, kdy jsem procházela zamilovaností fo věcí možných i nemožných...
Byly doby, kdy jsem psala všechno jen pesimisticky a bez naděje...
Byly doby, kdy jsem psala někomu a za nějkým účelem...
Byly doby, kdy se v mých článcích četlo mezi řádky...

A teď je doba, kdy jsem přestala psát....

Proč...

Já nevím, inspirace je, články by byly i čas by se našel, ale já nepišu... Místo toho jsem na Facebooku, ICQ, venku nebo bezcílně koukám na cokoliv... A blog pomalu ale jistě spěje ke konci.

Jenže...

Nedokážu přijít o něco mě milé, o snad rok a půl života, o svého internetového společníka, o moji malou a skromnou ONE WOMAN SHOW a stejně nepíšu... Nechci pauzu, nechci konec. Chci najít svoje já, srdce svých článků, něco co bude mezi mými řádky.

Až (Pokud) to najdu, bude ze mě zase Mar-yeah, dívka kterou vlastně nevymyslela ona sama, dívka která všechno bere jinak, dívka která bude znovu psát...

A ona bude... Jinak si ji podám

Slunce svítí, kvete kvítí

13. května 2009 v 19:23 | Mar-yeah |  From my life
A škola tohle všechno ničí spalujícím paprskem. Ne snad, že by naše škola byla nějaká pokroková a pořídila si něco na způsob laserových pistolí... To ona si jen tuhle ztrátu vynahrazuje testy, zkoušením, nevrlostí učetelů a známkami.

A já k tomu tak trochu marodím po náročným víkendu. Není snad už jedinýho dne, kdyby mě nebolely záda, hlava nebo mě aspon nebyla nesnesitelná zima.. :D Šílený jak ta dnešní mládež nic nevydrží...
Nějak se mi zdá, že to tu zanedbávám, jsem tu sice každý den, ale už se toho neděje tolik. Ve škole pravidelně trpím ve veškerých hodinách chemie, fyziky, bioše, usínám v děblu a zemplu a jedinými světlými chvilkami bývaj ty občasné záblesky přestávek a volna :D Není nad střední školu... K tomu se bráška doma šrotí na maturu a já z něho chytám depku neb já bych se měla šrotit abych k té matuře vůbec došla :D

Dále se věnuju svým šíleným výmyslům apod., takže teď zjištuju, jaká anime akce brzy proběhne, taky zkouším, jestli by naší nově šli udělat noviny a příští týden budu chodit do minitanečních i přes fakt, že teoreticky tančit umím :D A vlastně ještě sháním Dance pad neboli DDR :D (Prostě to na čem se dupe podle šipek :D)
Občas jsem veselá, občas smutná, občas chytrá jindy hloupá... Prostě já se neměním.

Tak a po tomhle článku musíte vědět proč jsem přestala tyhle bláboly psát :D (I když je to docela sranda).

Your Mar-yeah

Animefest 2009

10. května 2009 v 18:38 | Mar-yeah |  From my life
Rok se s rokem sešel a najednou to bylo tu :) Sice mi přijde, že jsem o loňském ročnáku psala včera, ale co dělat, když dneska skončil ročník další... A jak bylo? :D No skvěle...

Po loňských zkušenostech mi bylo naprosto jasné, že na AF prostě musím. A to bych nebyla já, abych šla normálně :D To znamená, že jste mě mohli včera vidět pobíhat po Brně ve velmi krátké sukni, fialovém korzetu, návlecích na rukách i nohách a mašlích na krku i ve vlasech. Aneb není nad lolitky :D A nebyla jsem jediná, mohli jste mě zahlédnout ve společnosti dvou dalších "lolitek" mých spolužaček a také Lighta Yagamiho z Death Notu (mého přítele), nesmím taky zapomenout na Toma s kočičíma ušima, Ariho který vypadal jak Shinigammi ale prý je to u něj normální a dalších už normálních lidiček :D
Zleva - Já, Ari, Tom, Andy, Kristýna, Kiki, Libor, Filip, Oxi
Letos AF začalo už v pátek večer a tak jsme pobrali věci a před šestou se dostali s visačkami i novými klíčenkami do sálu kina Scaly na Zahájení a AMV soutěž :-) Poté jsme poobíhali spoustu známých, mrkli se na křest první české mangy shonen-ai Gravitation (Joo :D) a jeli domů....

První výtisk čské mangy a japonský originál se dražil a jejich majitelem se posléze stal asi pětadvacetiletý kluk - fanoušek shonen-ai (žánr kluk+kluk)

Moderátor: "Teď si dávej pozor, protož před sálem na tebe už jistě čekají spousty fanynek a obdivovatelek."
Kluk: (směje se)
Ari: "A co kluci?!?!"
Podotýkám, že to zakřičel z balkónu na celej sál, já prostě nemohla :D
Kiki + Já :-)
V sobotu jsme došli kolem deváté, já i Libor ve svých bláznivých modelech a posléze zabavili orgům trochu prostotu, protože Yagami Light má rovný vlasy - což Libor ne a t se muselo napravit :D Tak jsme si krásně zamáchali žehličkou a nakonec i moje nepoddajná afina vzdala marnou snahu vlnit se. Podotýkám, že než jsme došli ke Scale, dozvěděli jsme se, že jsme nejspíš nějaká sekta, cvoci apod. A já málem způsobila několik dopravních nehod :D
Light Yagami zapisuje mě do svého deníku smrti... Asi dostanu infarkt :D
Za ten den jsme stihli úžasnou cosplay soutěž, kousek sushi workshopu, cosplay divadlo a Lišákovu přednášku "Duchaplné anime" nejvíc času, nám ale zabralo tzv. DDR aneb Dance pad. Kdo neví te tak jsou to takový ty šipky na dupání :D Dupali jsme aspoň tři hodiny a to + 4 hodiny spánku znamená jediné :D Že dneska vypadám jak chodící mrtvola...

Ale to všechno stálo za to! ANIMEFEST FOREVER! :D
Your Mar-yeah

Máj

1. května 2009 v 22:45 | Mar-yeah |  Filosofie jedné slečny
Byl pozdní večer - první máj -
večerní máj - byl lásky čas.
1. 5. 2009 22:00
Dívka kolem šestnácti, dlouhé tmavé vlasy, ve vlasech sluneční brýle a za ním zastrčenou větvičku kvetoucího šeříku... V očích očekávání

Hrdliččin zval ku lásce hlas,
kde borový zaváněl háj.
1. 5. 2009 22:15
Seděla s pokrčenýma nohama a hlavou položenou na kolenou, ve vlasech má krom větvičky pár spadaných lístků šeříku... V očích krásnou hudbu

O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
1. 5. 2009 22:30
Větvička spadla na zem, ve vlasech se leskne jen pár fialových lístků a po tváři jí teče osamělá slza, v jejích očích už není nic jiného než zklamání a smutek

svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.
1. 5. 2009 22:45
Zdálo se jí, že i ptáci smutní spolu s ní a jejich obvyklé veselé pohvizdování se změnilo v pohřební pochod. Oči nejsou vidět přes závoj slz

Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
1. 5. 2009 23:00
Voda se tiše vylévala na břehy a odrážela svit měsíce. Vedle dívky se utvářel malý potůčekl slz směřovaných dovody. Oči má zavřené...

břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
1. 5. 2009 23:30
Smutně se dívala jakvoda pomalu odnáší písek z břehů, otáčí a obrušuje kamínky. V očích se jí leskl Měsíc

bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.
1. - 2. 5. 2009 00:00
Najednou dívka zmizela, protože všechno zklamání jednou zmizí. Její oči zmizeli s ní, ale o májové noci se zase objevují...

Nejmenovaný svědek uvedl, že dívku spatřil hned 2. května u tohoto jezera s chlapcem ve stejném věku. Na její oči sice nedohlédl, ale v srdci v tu chvíli cítil lásku

Trochu netradiční podání Máje... Prostě mě to tak napadlo...
Your Mar-yeah