Únor 2009

Boj jménem přehlídka

26. února 2009 v 22:12 | Mar-yeah |  From my life
Přehlídka se stává přehlídkou....

Poslední dva dny byly bojový... Přehlídka se kvapem blíží a my toho máme upřímně velmi málo... A tak jsem tedy zahájila bitvu. Ve středu jsme se sešli a na přání naší slečny fotografky začali dělat pozadí na fotky... Pozadí se skládá z obrovitánskejch nabarvenejch krabic :D Psycho... tvořit a hlavně poté skládat jako stěnu (zvlášt když každá krabice je jinak velká...). Nikdo z nás ale naštěstí nebyl zasypán a dneska můj drahý přítel (budoucí architekt :D) stěnu seskládal tak, že drží snad do teď.
Neodolala jsem spoelčné fotečce ;)
Krom krabic bylo na programu i oblečení... A já (ač něco jako hlavní org :D [nebuďme skromní]) byla ukecána na modelku... A tak jsem si včera vybrala jednu (svou-darovanou :D) sukni a k tomu sexy tričenko, a ještě kratásky a nějaký tričko (které mi bylo zabaveno, tak nevím co s tím :D). Ale dnes... Dnes přišly šaty... Nejdřív vytáhli dosti úděsné černé a už mi je cpali :D, zdvořile jsem odmítla a hladově koukala po mých vysněných šatičkách. Na světle se objevovali stříbrno-černé, zlaté, fialovo-černé a naposled když paní šáhla do tašky vytáhla můj sen...

Opavdu nádherné růžové šaty, dlouhé, šité jak mě na míru. Sedící přesně dá se říct na centimetry, délka akorát, k tomu rukavičky až nad lokty a šál přes ramena či ruce. Musela jsem je mít v tu chvíli na sobě. Holky teda závistivě koukali, ale hned jak jsem je na sebe dostala, odmítla jsem je komukoliv přenechat :D Láska na první pohled...
Neodolala jsem ani tu a nechala se vyfotit už dnes, šaty krásné o sobě pomlčím :)
Zítra nás čeká hlavní focení s kadeřníkem :D a vizážistkou (aneb není nad dobré kamarády :D) Tak tedy... Jak jsme se vydali do boje...

Your Mar-yeah

Čekání

23. února 2009 v 19:43 | Mar-yeah |  Romdomisův deník
Není snadné luštit stránky jeho deníku. Je to až moc zvláštní pocit. Však víte, jako z nějakého románu. Našla jsem za minulým zápisem jednu osamocenou báseň, asi patří k poslední. Kdo ví jak to nakonec dopadlo s níma jeho milou Terisou. Nebudu polemizovat radši si můžete přečíst jeho další výtvor

Čekání

Pomalu ubíhá ten předlouhý čas,
než do očí milé pohlédnu zas.
Mraky si po nebi pomalu plynou,
steskem se mi po tvářích krůpěje řinou.

Čekáním na čele dělaj se vrásky,
nezmizí než budu v sevření lásky.
Chci cítit teplo a její tlukot srdce,
držet ji a odejít jen ruku v ruce.

V mé mysli se přehrává jen jediný obraz,
už ho chci zažít, je jak zrcadla odraz.
Vidím ty oči a vlastně celou krásu,
co pro mě znamená nebeskou spásu.

Řádky se množí a přibývaj slova,
koukám na hodiny - znova a znova.
Už nebudu psát a spíš budu žít,
ať to co se chtěl, můžu i mít.


Neztratila jsem se ;)

21. února 2009 v 11:30 | Mar-yeah |  From my life
Tak jsem se vrátila... Vlastně už ve čtvrtek ve čtyři ráno jsem byla v Brně. Ovšem ne ve fyzické ani psychické podobě. Nejspíš jsem někoho naštvala a tak mě postihli neuvěčitelné křeče břicha. Čtvrtek jsem umírajíc proležela s podezřením na slepák, ale včera se to zlepšilo a dneska už jsem celkem fit. Problém je v tom, že nejím... :-D za čtvrtek jsem měla rohlík a trochu těstovin, včera to samý a dneska zatím chleba :D Za den jsem zhubla kilo a půl a ted se radši nevážím... Nedělám to dobrovolně, to prostě nejde :D

To by, ale k mé záhadné (ne-anorektické :-D) nemoci stačilo. Přede mnou týden prázdnin a já si říkám, že jsem asi dobrá ulívací se mrška... Ale pro mě to stejně moc volna neznamená tak nezáviďte :)


Přemýšlím co psát, nějak poslední dobou nápady, vždycky něco rozepíšu a pak to smažu. Dřív jsem to nedělala padali sem i větší blbosti než ty co teď mažu. Nevím proč, snad se možná rozvíjí můj perfekcionalismus. Vážně nevím. Hodně lidíé mi to tu teď chválí a já jsem za to moc vděčná :) Mám to tu ráda. Přímo jsem závislá.

Blog dostane nový kabátek konečně mám snad definitivní nápad a pokusím se ho brzo zrealizovat. Tak se těšte jak to tu roztočím :D

Your Mar-yeah

Jak jsem se zničehonic ocitla v Rakousku

15. února 2009 v 22:02 | Mar-yeah |  From my life
Pátek odpoledne... Vlak mi ujel před nosem a tak jsem si na nádru v klidu četla jakýsi románek od spolužačky neb mě naprosto odrovnal jeho název (Střípky lásky vášně a sexu a ještě je to od kluka :-D) a to nejde si ho nepřečíst... Když jsem dojela domů poskakovala v kuchyni mamka a dodělávala řízky, to víte večer měli odjet s tatem do rakouska....

Někdy potřetí dorazil táta, že musí zlstat doma neb má problémy v práci... Náhradní varianta? Já. Statečně jsem se dvě hodiny bránila, opravdu nemám čas na nějaký Rakousko. Doma na mě čeká spoust starostí ohledně přehlídky a spousta věcí vypadá dosti špatně očekávám ješt spoustu probmélů... Jenže jsem nakonec podlehla psychickému nátlaku a podlehla...


To znamená že už v pátek večer jsem byla v buse do Rakouska a pátek třináctýho se plně projevoval. Doma jsem krom pár drobností nechala i čočku takže jsem va dny lyžila s brýlema a divím se že ještě žiju... Ted už se naštěstí našla náhrada (i když do ted mi ty druhý oči utíkaj :-D) Abych nebyla jen kritická, musím uznat že je to tu krásný, sjezdovky dlouhatánský upravený carving se tu lyží jedna báseň. Dokonce dneska nádherně svítilo sluníčko a všechno už se lepší...

No vážení pokud se z tohohle vetu vrátím ve fyzickém i psychickém zdarví. Bude to malý zázrak...
Zatím se mějte, nakonec jsem tu alespoň s pomocí zprovoznila WiFi a tak se tu párkrát ješět objevím....

Your Mar-yeah

Porozumění

9. února 2009 v 21:19 | Mar-yeah |  Filosofie jedné slečny
Porozumění...
Jak je možné, že si s někým tak dokonale rozumíte? Nikdy jste se neviděli, ale přesto se chápete. A nebo naopak s někým jste velmi dlouho a pořád si dokážete do nekonečna povídat, dokážete sdílet své názory a porozumět tomu druhému... Každý jsme jiný, tak jak je možný, že jsme tu tací co se dokážeme shodnout? Se všemi jde vyjít... Jen to chce dohodu, nějakou cestu skrz, ústupky a podobně.

Jsou tu, ale tací, teré bychom třeba nikdy nepochopili, nikdy nedokážeme akceptovat jejich postupy nebo chování, přijdou nám jejich názory absurdní a může to být i naopak. Víte kolika lidem jste nesympatičtí vy? Kolik lidí vás nechápe? Pomlouvá? Snad nesnáší? Proč je tomu tak? Kdo rozhoduje o našich vastnostech? Pouhé geny... Doufám, že raději my. Raději naše rozhodnutí...


Jsou tu lidé, kteří jsou mi volní, jsou tu lidé které mám i nemám ráda, dokonce i které miluji a hrstka kterou nenávidím. Přála bych si vyjít i s nimi, ale nejde to. Možná se i mýálo snažím, ale v některých věcech jsem opravdu tvrdohlavá... Mám jednu zvláštní vlastnost dokáž kohokoliv přinutit k čemukoli, tedy když opavdu chci (až na jednu jedinou vyjímku). Ale přesto myslím, že nenaléhám snad jsem i přizpůsobivá dá se se mnou vyjít...

A jsem opravdu šťastná, že je tu tolik lidí co mi rozumí... Co mě neopustí a co mě pochopí :) Děkuji vám za to, jsem opravdu vděčná za vaše porozumění

Rozmanitost mých stavů

5. února 2009 v 21:03 | Mar-yeah |  From my life
Pořád se měním, poslední dobou to strašně sleduju, kterým směrem se vrtnu, co mě zrovna baví, co poslouchám, o čem mluvím, jak se chovám. Tzv. nové Já... Jenže ty nové Já se nikdy nedokážou změnit úplně a překrýt tak Mě a já tak zjišťuju že ztrácím věci, které jsem měla ráda, ale ty které jsem chtěla změnit zůstávají...

Proč na to nedokážu zapomenout, proč nedokážu vidět líp tu pozitivní stránku věci než negativní... Už bych to vážně potřebovala, už je na čase. Možná nad tím moc přemýšlím a proto nemůžu přijmout tu triviální skutečnost. Možná už bych se o tom nikdy neměla zmínit, ale můj mozek má některé své pochody, které jdou mimo mě... Prosím, vážně už mi z toho hrabe...
A nejen z toho, škola se v poslední době stává noční můrou, už mě to nebaví, ten zbytečnej denní stres. Pak z toho vyvádím blbosti a plácám nehorázné kraviny

Jmenování sedmi smrtelných hříchů...
Učitelka: Obžérství, lakota, chtíč, pýcha,...
Andy: Píchat?
Já: Ne s tvrdým!
Andy jen pro tebe :DNeodsuzujte mě, já to nijak nemyslela...:D Přísahám! ;)

Ve vlasech mám oranžovou mašli z krepáku... Bez legrace ;) Prostě si tam tak zdobí mé vlásky a spolu se mnou se směje těm udiveným pohledům okolí... Mám v úmyslu v zít si někdy nějakou do školy a to bude teprve Něco :D

Your Mar-yeah



Kdo jsem?

2. února 2009 v 20:50 | Mar-yeah |  Filosofie jedné slečny
Jaké to je číst si články neznámého člověka, psát komentáře ke slovům, která vznikla v hlavě dívky, kterou jste nikdy neviděli...
Co by jse mi o mě mohli říct? Víte vy kdo jsem? Možná to víte lépe než já, přestože nevidíte každý můj krok, ale čtete mou duši. Řekněte mi jaká jsem? Jakou si mě představujete... Opravdu mě to zajímá. Kdo jsem ve vašich hlavách a představách?
Napadlo vás vůbec někdy takhle o tom uvažovat, najdete tu toho o mě spousty, o tom jak vypadám dokonce i moje fotky, jaká jsem a to nejen z profilů a nebo mých poznámek, ale z mých článků, ale přesto... Možná si myslím, že jsem úplně jiná než mně vnímáte vy. Vy kteří mě znáte jen z informací, které vám prozradím. Z útržků, které vyberu. Z mého lepšího já...

Tak mi prosím povězte kdo je vlastně Mar-yeah?