Smrt

8. prosince 2008 v 17:15 | Mar-yeah |  Filosofie jedné slečny
Nedokážu pochopit, že za více jak roční působení na tomto blogu jsem nenapsala článek o smrti. Vžyť to je věc stejně běžná jako život, vlastně se dá říct, že běžnější, když si uvědomíte kolik lidí za ta tisíciletí zemřelo.

Lidé si vysvětlují svou smrt miliony rozličných způsobů. Jedni se dostávají do věčných lovišť, jiní do nebe nebo pekla. A já? Kdysi se mě někdo zeptal, co bych si přála já. A já odpověděla to čemu věřím do teď: "Jen ne reinkarnaci a černotu". Nic by pro mě nemohlo být horší než to. Neboť já miluji svůj momentální život. Miluji svoje přátele, svou rodinu, svůj soukromý svět. A kdybych byla nucena vést nový život, nevěřím, že by mohl být lepší než tenhle. Protože teď se stále víc směju než pláču a víc miluji než nenávidím. A to je smyslem mého života.
Kdybych ovšem už měla umírat, přála bych si potkat Smrtě (neboli Smrtku ovšem tato postava je popisovaná v geniální edici Úžasná Zeměplocha a její čtenáři mi dají jistě za pravdu, že Smrť je prostě lepší). Zkrátka někoho kdo usekává ty naše životy a zeptat se ho, jaké to je? V tu chvíli asi budu plakat a budu nepoužitelná, ale pokud ne, chtěla bych to vědět. A potom? Nevím co bych si přála ptotom. Mě nejvíc asi vyhovuje život, i když smrt taky nemusí být špatná, ale nepředbíhejme, ať ji zbytečně nepodráždíme.

Smrt patří do našich život stejně pevně jako narození a i přes všechny lidské snahy nelze oklamat. Alespoň zatím ne. Řeknětě mi, bojíte se? Já tedy ano. Je to neznámá věc a před těmi mám prostě strach, ale čím jsem starší tím menší. To je zvláštní, vzhledem k tomu, že každou sekundou jsem smrti blíže.

O smrti by se toho dalo napsat tolik, chtěla bych se vás zeptat na tolik věcí... Třeba v kolika letech by jste chtěli umřít, jak si představujete posmrtný život, přemýšlíte nad tím vůbec? A sama bych chtěla ještě víc psát o svých snech a teoriích.... Ale komu by se to chtělo číst

Nejméně se bojí smrti ti, jejichž život má největší cenu.
Immanuel Kant

Your Mar-yeah
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Peťka ;) | Web | 8. prosince 2008 v 18:34 | Reagovat

smrt... je to vážně téma, na který by se daly psát slohy. je prostě nedílnou součástí života a světa kolem nás. každodenní věcí, která je tu pořád a taky bude. musim říct, že máš docela zajímavý představy o smrti... takhle jsem nad tím ještě nepřemýšlela... ale abych ti pravdu řekla.. já se nějak nebojím... nebo takhle, nebojím se moc té své smrti... bojím se smrti svých blízkých... :(

2 Andrejka | Web | 8. prosince 2008 v 18:52 | Reagovat

Neda se rict, ze bych verila v posmrtny zivot, ale myslim si, ze po smrti neco nestava, ale co to je, to nemam paru :) Smrti se asi nebojim, ja se bojim jen toho, ze nestihnu to, co mam v planu a ze nespatrim ty, ktere mam rada..

3 Kickca | Web | 8. prosince 2008 v 18:53 | Reagovat

ani ti nevím vždycky jsme si připadala tak trochu jinak když se o tom začlo bavit,páč já nad tím nikdy moc nepřemýšlela..stejně to nejde oddálit, ovlivnit tak co, stejně si mě jednou najde..ach jak lehkovážná slůvka, co, ale říkám si zatím je to daleko a užívám si přitomnosti..a myslím že je to tak správně..:)

4 Cruella Lole | Web | 8. prosince 2008 v 19:46 | Reagovat

No Já bych si například tu reinkarnaci vybrala.....nebo strašit pozustalý jako duch, to by se mi taky líbilo =D

5 julie | Web | 8. prosince 2008 v 21:29 | Reagovat

vlastní se nebojim (ale klíďo to ještě chvíli odložim), bojím se tý cizí a vlastního stáří... A co bude pak? uvidíme, uvidíme...

6 Kikinka | Web | 8. prosince 2008 v 21:30 | Reagovat

No, třeba mě by se to číst chtělo:) Já ani o smrti zas tak tolik nepřemýšlím... Možná je to tím, že sem o ní jednu dobu přemýšlela relativně až moc... Ale klasicky bych se chtěla dožít aspoň tak padesátky a dál? To netuším... Ale reinkarnace mi npřijde tak špatná. Stejně si nepamatuju, co/jestli sem byla kdysi;)

7 Janie | Web | 8. prosince 2008 v 22:14 | Reagovat

Mě strašně baví, takhle si to vybírat, a samozřejmě taky si nejsem na 100% jistá, jestli tam dolezu... I prvák mi dává zabrat ×D

Smrt? Přeju si zemřít ve spánku, až mi bude tak 90 let... ×) Nebo prostě tehdy, až si budu moct říct, že jsem měla krásný život...

8 draven | 8. prosince 2008 v 22:56 | Reagovat

nebojím se smrti, věřím že přijde v příhodnou chvíli,

strach mám z bytí bezesmyslu, ze zkoušek, pro které by ona byla vysvobozením

9 dominica | Web | 9. prosince 2008 v 17:22 | Reagovat

já si to ráda přečtu..si mě předběhla mám rozepsaný článek na blogu..njn..hejky ale nahodou smrt bude fajn..:D ale zatim chcu zit a dat si do poradku svuj po*ranej zivot..ktery se zatim nejak moc nedari..

10 May | Web | 9. prosince 2008 v 17:55 | Reagovat

já věřím v reinkarnaci...podle mě je užasný pocit, vědět nebo si myslet, že už si jedou žil a něo si prožil a teď žijež znova a máš nějaké poslání nebo máš další šanci dokončit či napravit něco z mnulého života :D

11 NELLIE HAPPYNESS | Web | 9. prosince 2008 v 18:52 | Reagovat

KDYŽ JSEM SI TO ČETLA, TROCHU JSEM U TOHO ZAPŘEMÝŠLELA A MYSLÍM ŽE PO SMRTI BYCH SE CHTĚLA VRÁTIT NA ZEM JAKO ANDĚL A CHRÁNIT VŠECHNY KTERÉ MILUJI PŘED ZLEM.. ALE NWM JESTLI BYCH ZAS SNESLA VIDĚT TŘEBA ŽE MŮJ KLUK MÁ JINOU.. ALE ASI FAKT TEN ANDĚL VYHRÁL:)

12 Gob | Web | 9. prosince 2008 v 19:07 | Reagovat

Smrt je jen další významnou událostí našeho života, ale je jedna z mála u kterých máme jistotu že vážně příjde. Nijak ji neoklamem, pokud věříme na osud tak ani nijak neoddálíme. Já nemůžu říct, že bych se na svou smrt těšil, ale nijak se jí nebojím. Beru ji jako fakt. Měl bych jenom jediný přání, aby mi dala vědět s předstihem že příjde, abych se stihl se všemi rozloučit a vyřídit všechny starosti.

13 Kati | Web | 9. prosince 2008 v 19:51 | Reagovat

no já se smrti bojím, ale přijít musí. Ale kdy, to je jen na osudu.

14 Aný | Web | 10. prosince 2008 v 16:36 | Reagovat

Já se smrti ani tolik nebojím, možná proto, že vim, že je to daleko ... myslim, že bych se jí začla bát, kdybych věděla, kdy přijde ... a toho se doufám nedožiju :P. Jinak určitě mám strach z neznámejch věcí, ale myslim, že po tom samotným 'aktu' smrti neni nic ... takže ani není se čeho bát :).

15 Mischa | Web | 10. prosince 2008 v 17:58 | Reagovat

zapoj se prosím u nás na blogu do VGS

16 jess | E-mail | Web | 19. prosince 2008 v 15:10 | Reagovat

Mě to zajímá!Napiš mi to na můj email.PLS.

17 jess | E-mail | Web | 19. prosince 2008 v 15:13 | Reagovat

Já bych se chtěla vrátit do své minulosti a napravit a uskutečnit  to co jsem nestihla nebo promeškala.

18 stra | 25. prosince 2008 v 15:02 | Reagovat

Smrt není  běžnější než život. Smrt je součástí života, je to jeho konec, tak jak narození jeho začátek. Smrti se svým způsobem bojí každý víc nebo míň a kdo říká že ne tak ten nemluví pravdu.

19 pumlitsch | Web | 7. března 2009 v 19:43 | Reagovat

Pesimisticky řečeno, život by mohl být pouhou čekárnou na smrt. Nikdy nevíme, co a kdy přijde. Člověk se snad ani tak nebojí smrti jako spíš bolesti umírání. A co pak? Nejlepší varianta pro mne by byla má vize ráje, kde bych byla s těmi, které miluji, kde by nebyla žádná omezení, všechno by bylo možné - krásná hudba, květiny, stromy,voda...hloupé? Co já vím. Ale bylo by to fajn.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama